Chapter 167
अध्यायः 167
Rudra Saṃhitā, Chapter 167
Shlokas (59)
+ Add ShlokaRudra-samhita - Chapter 167 - Verse 1
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 1
सनत्कुमार उवाच ॥ स्वगेहमागते तस्मिञ्शंखचूडे विवाहिते॥ तपः कृत्वा वरं प्राप्य मुमुदुर्दानवादयः ॥ १ ॥
sanatkumAra uvAca ॥ svagehamAgate tasmiJzaMkhacUDe vivAhite॥ tapaH kRtvA varaM prApya mumudurdAnavAdayaH ॥ 1 ॥
Sanatkumāra said: When Śaṅkhacūḍa returned home duly married, after performing the penance and receiving the boons, Dānavas and others rejoiced.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 2
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 2
स्वलोकादाशु निर्गत्य गुरुणा स्वेन संयुताः ॥ सर्वे सुरास्संमिलितास्समाजग्मुस्तदंतिकम्॥२॥
svalokAdAzu nirgatya guruNA svena saMyutAH ॥ sarve surAssaMmilitAssamAjagmustadaMtikam॥2॥
Leaving their world and accompanied by their preceptor, the Asuras assembled and approached the Dānava.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 3
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 3
प्रणम्य तं सविनयं संस्तुत्य विविधादरात् ॥ स्थितास्तत्रैव सुप्रीत्या मत्वा तेजस्विनं विभुम्॥३॥
praNamya taM savinayaM saMstutya vividhAdarAt ॥ sthitAstatraiva suprItyA matvA tejasvinaM vibhum॥3॥
They bowed to that resplendent Dānava their lord, humbly and eulogised him with love and respect. They stayed with him alone.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 4
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 4
सोपि दम्भात्मजो दृष्ट्वा गतं कुल गुरुं च तम् ॥ प्रणनाम महाभक्त्या साष्टांगं परमादरात् ॥ ४ ॥
sopi dambhAtmajo dRSTvA gataM kula guruM ca tam ॥ praNanAma mahAbhaktyA sASTAMgaM paramAdarAt ॥ 4 ॥
On seeing the family preceptor, Śaṅkhacūḍa, son of Dambha bowed to him with devotion and prostrated before him with respect.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 5
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 5
अथ शुक्रः कुलाचार्यो दृष्ट्वाशिषमनुत्तमम् ॥ वृत्तांतं कथयामास देवदानवयोस्तदा ॥ ५ ॥
atha zukraH kulAcAryo dRSTvAziSamanuttamam ॥ vRttAMtaM kathayAmAsa devadAnavayostadA ॥ 5 ॥
After conferring his excellent benediction, Śukra, the family preceptor, narrated the tales of the gods and Dānavas.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 6
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 6
स्वाभाविकं च तद्वैरमसुराणां पराभवम् ॥ विजयं निर्जराणां च जीवसाहाय्यमेव च ॥६॥
svAbhAvikaM ca tadvairamasurANAM parAbhavam ॥ vijayaM nirjarANAM ca jIvasAhAyyameva ca ॥6॥
He expatiated on the natural enmity of the two, the invariable defeat of the Asuras, the victory of the gods and the help rendered by Bṛhaspati.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 7
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 7
ततस्स सम्मतं कृत्वा सुरैस्सर्वैस्समुत्सवम् ॥ दानवाद्यसुराणां तमधिपं विदधे गुरुः ॥७॥
tatassa sammataM kRtvA suraissarvaissamutsavam ॥ dAnavAdyasurANAM tamadhipaM vidadhe guruH ॥7॥
With the consent of the Asuras, the preceptor Śukra made him the emperor of Dānavas, Asuras and others with jubilant festivities.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 8
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 8
तदा समुत्सवो जातोऽसुराणां मुदितात्मनाम् ॥ उपायनानि सुप्रीत्या ददुस्तस्मै च तेऽखिलाः ॥ ६ ॥
tadA samutsavo jAto'surANAM muditAtmanAm ॥ upAyanAni suprItyA dadustasmai ca te'khilAH ॥ 6 ॥
The delighted Asuras were highly joyous. They offered him presents lovingly.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 9
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 9
अथ दम्भात्मजो वीरश्शंखचूडः प्रतापवान्॥ राज्याभिषेकमासाद्य स रेजे सुरराट् तदा ॥ ९ ॥
atha dambhAtmajo vIrazzaMkhacUDaH pratApavAn॥ rAjyAbhiSekamAsAdya sa reje surarAT tadA ॥ 9 ॥
The son of Dambha, the heroic and valorous Śaṅkhacūḍa shone as the Emperor of Asuras.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 10
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 10
स सेनां महतीं कर्षन्दैत्यदानवरक्षसाम् ॥ रथमास्थाय तरसा जेतुं शक्रपुरीं ययौ ॥2-5-29-१०॥
sa senAM mahatIM karSandaityadAnavarakSasAm ॥ rathamAsthAya tarasA jetuM zakrapurIM yayau ॥2-5-29-10॥
Taking a vast army of Daityas, Dānavas and Rākṣasas and seated in his chariot, he marched quickly to the city of Indra with the intention to conquer it.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 11
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 11
गच्छन्स दानवेन्द्रस्तु तेषां सेवनकुर्वताम् ॥ विरेजे शशिवद्भानां ग्रहाणां ग्रहराडिव ॥ ११ ॥
gacchansa dAnavendrastu teSAM sevanakurvatAm ॥ vireje zazivadbhAnAM grahANAM graharADiva ॥ 11 ॥
The leader of the Dānavas going in the midst of his attendants shone as the moon in the midst of stars or as the sun in the midst of planets.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 12
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 12
आगच्छंतं शङ्खचूडमाकर्ण्याखण्डलस्स्वराट् ॥ निखिलैरमरैस्सार्द्धं तेन योद्धुं समुद्यतः ॥ १२ ॥
AgacchaMtaM zaGkhacUDamAkarNyAkhaNDalassvarAT ॥ nikhilairamaraissArddhaM tena yoddhuM samudyataH ॥ 12 ॥
On hearing that Śaṅkhacūḍa was coming, Indra the king of heaven, accompanied by the gods made preparations for a fight.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 13
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 13
तदाऽसुरैस्सुराणां च संग्रामस्तुमुलो ह्यभूत् ॥ वीराऽऽनन्दकरः क्लीबभयदो रोमहर्षणः ॥ १३ ॥
tadA'suraissurANAM ca saMgrAmastumulo hyabhUt ॥ vIrA''nandakaraH klIbabhayado romaharSaNaH ॥ 13 ॥
Then a tremendous fight ensued between the Asuras and the gods delighting the heroic and terrifying the cowardly. It caused hairs to stand on end.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 14
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 14
महान्कोलाहलो जातो वीराणां गर्जतां रणे ॥ वाद्यध्वनिस्तथा चाऽऽसीत्तत्र वीरत्ववर्द्धिनी ॥ १४ ॥
mahAnkolAhalo jAto vIrANAM garjatAM raNe ॥ vAdyadhvanistathA cA''sIttatra vIratvavarddhinI ॥ 14 ॥
When the warriors roared in the battle, there was a tumultuous noise. The sound of drums and other instruments encouraged the warriors.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 15
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 15
देवाः प्रकुप्य युयुधुरसुरैर्बलवत्तराः ॥ पराजयं च संप्रापुरसुरा दुद्रुवुर्भयात् ॥ १५॥
devAH prakupya yuyudhurasurairbalavattarAH ॥ parAjayaM ca saMprApurasurA dudruvurbhayAt ॥ 15॥
The powerful gods fought with the Asuras ferociously and defeated them. They were afraid and fled.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 16
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 16
पलायमानास्तान्दृष्ट्वा शंखचूडस्स्वयं प्रभुः ॥ युयुधे निर्जरैस्साकं सिंहनादं प्रगर्ज्य च ॥ १६ ॥
palAyamAnAstAndRSTvA zaMkhacUDassvayaM prabhuH ॥ yuyudhe nirjaraissAkaM siMhanAdaM pragarjya ca ॥ 16 ॥
On seeing them fleeing, their leader Śaṅkhacūḍa roared like a lion and fought with the gods.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 17
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 17
तरसा सहसा चक्रे कदनं त्रिदिवौकसाम् ॥ प्रदुद्रुवुस्सुरास्सर्वे तत्सुतेजो न सेहिरे ॥ १७ ॥
tarasA sahasA cakre kadanaM tridivaukasAm ॥ pradudruvussurAssarve tatsutejo na sehire ॥ 17 ॥
With his power and force he distressed the gods. The gods could not endure his dazzling brilliance. They fled.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 18
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 18
यत्र तत्र स्थिता दीना गिरीणां कंदरासु च ॥ तदधीना न स्वतंत्रा निष्प्रभाः सागरा यथा ॥ १८॥
yatra tatra sthitA dInA girINAM kaMdarAsu ca ॥ tadadhInA na svataMtrA niSprabhAH sAgarA yathA ॥ 18॥
The gods thus vanquished took shelter in the caves of the mountains. They lost their independence. They were subjugated. They lost their lustre like the frozen sea.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 19
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 19
सोपि दंभात्मजश्शूरो दानवेन्द्रः प्रतापवान् ॥ सुराधिकारान्संजह्रे सर्वाँल्लोकान्विजित्य च ॥१९॥
sopi daMbhAtmajazzUro dAnavendraH pratApavAn ॥ surAdhikArAnsaMjahre sarvA~llokAnvijitya ca ॥19॥
Thus the son of Dambha, the valorous leader of the Dānavas, conquered all the worlds and took up the powers of the gods.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 20
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 20
त्रैलोक्यं स्ववशंचक्रे यज्ञभागांश्च कृत्स्नशः ॥ स्वयमिन्द्रो बभूवापि शासितं निखिलं जगत् ॥2-5-29-२०॥
trailokyaM svavazaMcakre yajJabhAgAMzca kRtsnazaH ॥ svayamindro babhUvApi zAsitaM nikhilaM jagat ॥2-5-29-20॥
He kept the three worlds under his control. He partook of all the shares in sacrifices. He became Indra and ruled the universe.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 21
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 21
कौबेरमैन्दवं सौर्यमाग्नेयं याम्यमेव च ॥ कारयामास वायव्यमधिकारं स्वशक्तितः ॥२१॥
kauberamaindavaM sauryamAgneyaM yAmyameva ca ॥ kArayAmAsa vAyavyamadhikAraM svazaktitaH ॥21॥
He carried the tasks of Kubera, Moon, Sun, Fire, Yama and Vāyu, according to his ability.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 22
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 22
देवानामसुराणां च दानवानां च रक्षसाम् ॥ गंधर्वाणां च नागानां किन्नराणां रसौकसाम् ॥ २२ ॥
devAnAmasurANAM ca dAnavAnAM ca rakSasAm ॥ gaMdharvANAM ca nAgAnAM kinnarANAM rasaukasAm ॥ 22 ॥
The great hero, the powerful Śaṅkhacūḍa became overlord of the gods, Asuras, Dānavas, Rākṣasas, Gandharvas, serpents, Kinnaras, Nāgas and in fact of all the people of the three worlds.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 23
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 23
त्रिलोकस्य परेषां च सकलानामधीश्वरः ॥ स बभूव महावीरश्शंखचूडो महाबली ॥ २३ ॥
trilokasya pareSAM ca sakalAnAmadhIzvaraH ॥ sa babhUva mahAvIrazzaMkhacUDo mahAbalI ॥ 23 ॥
He became the supreme lord of the three worlds and of all others. That great hero, Shankhachooda, was immensely powerful.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 24
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 24
एवं स बुभुजे राज्यं राजराजेश्वरो महान् ॥ सर्वेषां भुवनानां च शंखचूडश्चिरं समाः ॥ २४ ॥
evaM sa bubhuje rAjyaM rAjarAjezvaro mahAn ॥ sarveSAM bhuvanAnAM ca zaMkhacUDazciraM samAH ॥ 24 ॥
Thus Śaṅkhacūḍa enjoyed the kingdom of the worlds for many years. He became a great Emperor.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 25
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 25
तस्य राज्ये न दुर्भिक्षं न मारी नाऽशुभग्रहाः ॥ आधयो व्याधयो नैव सुखिन्यश्च प्रजाः सदा ॥२५॥
tasya rAjye na durbhikSaM na mArI nA'zubhagrahAH ॥ Adhayo vyAdhayo naiva sukhinyazca prajAH sadA ॥25॥
There was no famine, plague or pestilence in his realm. The planets were not inauspicious. There was no worry or sickness among the people. The subjects were happy for ever.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 26
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 26
अकृष्टपच्या पृथिवी ददौ सस्यान्यनेकशः ॥ ओषध्यो विविधाश्चासन्सफलास्सरसाः सदा ॥२६॥
akRSTapacyA pRthivI dadau sasyAnyanekazaH ॥ oSadhyo vividhAzcAsansaphalAssarasAH sadA ॥26॥
Even without being tilled, the earth yielded plenty of plants and vegetation. Many medicinal herbs grew up. Plants remained always fruitful and juicy.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 27
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 27
मण्याकराश्च नितरां रत्नखन्यश्च सागराः॥ सदा पुष्पफला वृक्षा नद्यस्तु सलिलावहाः ॥ २७ ॥
maNyAkarAzca nitarAM ratnakhanyazca sAgarAH॥ sadA puSpaphalA vRkSA nadyastu salilAvahAH ॥ 27 ॥
The oceans yielded plenty of gems and jewels. Abundant flowers and fruits grew up on the Earth. Rivers flowed with pure crystal clear water.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 28
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 28
देवान् विनाखिला जीवास्सुखिनो निर्विकारकाः ॥ स्वस्वधर्मा स्थितास्सर्वे चतुर्वर्णाश्रमाः परे ॥२८॥
devAn vinAkhilA jIvAssukhino nirvikArakAH ॥ svasvadharmA sthitAssarve caturvarNAzramAH pare ॥28॥
Excepting the gods all living beings were happy and free from distress. The people of four castes and stages of life maintained their respective duties and activities.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 29
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 29
तस्मिच्छासति त्रैलोक्ये न कश्चिद् दुःखितोऽभवत् ॥ भ्रातृवैरत्वमाश्रित्य केवलं दुःखिनोऽमराः॥२९॥
tasmicchAsati trailokye na kazcid duHkhito'bhavat ॥ bhrAtRvairatvamAzritya kevalaM duHkhino'marAH॥29॥
When he ruled, none was miserable in the three worlds. Only the gods were reduced to misery and that too by their fratricidal jealousy and enmity.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 30
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 30
स शंखचूडः प्रबलः कृष्णस्य परमस्सखा ॥ कृष्णभक्तिरतस्साधुस्सदा गोलोकवासिनः ॥ 2-5-29-३० ॥
sa zaMkhacUDaH prabalaH kRSNasya paramassakhA ॥ kRSNabhaktiratassAdhussadA golokavAsinaH ॥ 2-5-29-30 ॥
Śaṅkhacūḍa was a close friend of Kṛṣṇa, the resident of Goloka. He was powerful, and always engaged in devotion to Kṛṣṇa.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 31
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 31
पूर्वशापप्रभावेण दानवीं योनिमाश्रितः ॥ न दानवमतिस्सोभूद्दानवत्वेऽपि वै मुने ॥ ३१ ॥
pUrvazApaprabhAveNa dAnavIM yonimAzritaH ॥ na dAnavamatissobhUddAnavatve'pi vai mune ॥ 31 ॥
O sage, although he was a Danava, his nature was different. He was born as a Danava due to a previous curse.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 32
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 32
ततस्सुरगणास्सर्वे हृतराज्या पराजिताः ॥ संमंत्र्य सर्षयस्तात प्रययुर्ब्रह्मणस्सभाम् ॥ ३२ ॥
tatassuragaNAssarve hRtarAjyA parAjitAH ॥ saMmaMtrya sarSayastAta prayayurbrahmaNassabhAm ॥ 32 ॥
O dear, thereafter, the defeated gods, deprived of their kingdom, consulted among themselves and went to Brahma’s assembly chamber along with the sages.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 33
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 33
तत्र दृष्ट्वा विधातारं नत्वा स्तुत्वा विशेषतः ॥ ब्रह्मणे कथयामासुस्सर्वं वृत्तांतमाकुलाः ॥ ३३ ॥
tatra dRSTvA vidhAtAraM natvA stutvA vizeSataH ॥ brahmaNe kathayAmAsussarvaM vRttAMtamAkulAH ॥ 33 ॥
They saw the creator and bowed to and eulogised him. With distress they explained to him everything in detail.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 34
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 34
ब्रह्मा तदा समाश्वास्य सुरान् सर्वान्मुनीनपि ॥ तैश्च सार्द्धं ययौ लोके वैकुण्ठं सुखदं सताम् ॥ ३४ ॥
brahmA tadA samAzvAsya surAn sarvAnmunInapi ॥ taizca sArddhaM yayau loke vaikuNThaM sukhadaM satAm ॥ 34 ॥
After consoling the gods and the sages, Brahmā accompanied by them went to Vaikuṇṭḥa that yields happiness to the good.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 35
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 35
ददर्श तत्र लक्ष्मीशं ब्रह्मा देवगणैस्सह ॥ किरीटिनं कुंडलिनं वनमालाविभूषितम् ॥ ३५ ॥
dadarza tatra lakSmIzaM brahmA devagaNaissaha ॥ kirITinaM kuMDalinaM vanamAlAvibhUSitam ॥ 35 ॥
Accompanied by the gods, Brahmā saw the lord of Lakṣmī decorated with a crown, earrings and a garland of wild flowers.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 36
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 36
शंखचक्रगदापद्मधरं देवं चतुर्भुजम् ॥ सनंदनाद्यैः सिद्धैश्च सेवितं पीतवाससम् ॥ ३६ ॥
zaMkhacakragadApadmadharaM devaM caturbhujam ॥ sanaMdanAdyaiH siddhaizca sevitaM pItavAsasam ॥ 36 ॥
On seeing Viṣṇu bearing Śaṅkha, Cakra, mace and the lotus, the lord with four arms, yellow garments, accompanied by Nandana, Siddhas, Brahmā and other gods bowed to the lord along with the great sages.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 37
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 37
दृष्ट्वा विष्णुं सुरास्सर्वे ब्रह्माद्यास्समुनीश्वराः ॥ प्रणम्य तुष्टुवुर्भक्त्या बद्धाञ्जलिकरा विभुम् ॥३७॥
dRSTvA viSNuM surAssarve brahmAdyAssamunIzvarAH ॥ praNamya tuSTuvurbhaktyA baddhAJjalikarA vibhum ॥37॥
Seeing Lord Vishnu, all the gods, along with Brahma and the great sages, bowed down and praised the Supreme Lord with devotion, their hands joined in reverence.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 38
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 38
देवा ऊचु ॥ देवदेव जगन्नाथ वैकुंठाधिपते प्रभो ॥ रक्षास्माञ्शरणापन्नाञ्छ्रीहरे त्रिजगद्गुरो ॥ ३८ ॥
devA Ucu ॥ devadeva jagannAtha vaikuMThAdhipate prabho ॥ rakSAsmAJzaraNApannAJchrIhare trijagadguro ॥ 38 ॥
The gods said: O lord of the universe, lord of the gods, O lord of Vaikuṇṭha, save us who have sought refuge in you, O illustrious Viṣṇu, O elderly one in the three worlds.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 39
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 39
त्वमेव जगतां पाता त्रिलोकेशाच्युत प्रभो ॥ लक्ष्मीनिवास गोविन्द भक्तप्राण नमोऽस्तु ते ॥ ३९ ॥
tvameva jagatAM pAtA trilokezAcyuta prabho ॥ lakSmInivAsa govinda bhaktaprANa namo'stu te ॥ 39 ॥
O lord Viṣṇu, O lord of the three worlds, you alone are the protector of the worlds. O supporter of Lakṣmī, O Govinda, O the vital air of the devotees, Obeisance be to you.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 40
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 40
इति स्तुत्वा सुरास्सर्वे रुरुदुः पुरतो हरेः ॥ तच्छ्रुत्वा भगवान्विष्णुर्ब्रह्माणमिदमब्रवीत् ॥ 2-5-29-४० ॥
iti stutvA surAssarve ruruduH purato hareH ॥ tacchrutvA bhagavAnviSNurbrahmANamidamabravIt ॥ 2-5-29-40 ॥
After eulogising thus, all the gods cried in front of Viṣṇu. On hearing it lord Viṣṇu spoke to Brahmā thus.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 41
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 41
विष्णुरुवाच ॥ किमर्थमागतोसि त्वं वैकुंठं योगिदुर्लभम् ॥ किं कष्टं ते समुद्भूतं तत्त्वं वद ममाग्रतः ॥ ४१ ॥
viSNuruvAca ॥ kimarthamAgatosi tvaM vaikuMThaM yogidurlabham ॥ kiM kaSTaM te samudbhUtaM tattvaM vada mamAgrataH ॥ 41 ॥
Viṣṇu said: Why have you come to Vaikuṇṭha inaccessible even to Yogins. What distress has befallen you. Tell me just here.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 42
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 42
सनत्कुमार उवाच ॥ इति श्रुत्वा हरेर्वाक्यं प्रणम्य च मुहुर्मुहुः ॥ बद्धाञ्जलिपुटो भूत्वा विन यानतकन्धरः ॥ ४२ ॥
sanatkumAra uvAca ॥ iti zrutvA harervAkyaM praNamya ca muhurmuhuH ॥ baddhAJjalipuTo bhUtvA vina yAnatakandharaH ॥ 42 ॥
Samtkumāra said: On hearing the words of Viṣṇu and bowing to him with palms joined in reverence he narrated to him the activities of Śaṅkhacūḍa and the distress suffered by the gods.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 43
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 43
वृत्तांतं कथयामास शंखचूडकृतं तदा ॥ देवकष्टसमाख्यानं पुरो विष्णोः परात्मनः ॥ ४३ ॥
vRttAMtaM kathayAmAsa zaMkhacUDakRtaM tadA ॥ devakaSTasamAkhyAnaM puro viSNoH parAtmanaH ॥ 43 ॥
Then, the account of Shankhachooda's deeds — the story of the gods' suffering — was narrated before Vishnu, the Supreme Soul.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 44
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 44
हरिस्तद्वचनं श्रुत्वा सर्वतसर्वभाववित् ॥ प्रहस्योवाच भगवांस्तद्रहस्यं विधिं प्रति ॥४४ ॥
haristadvacanaM zrutvA sarvatasarvabhAvavit ॥ prahasyovAca bhagavAMstadrahasyaM vidhiM prati ॥44 ॥
On hearing that Viṣṇu who knew everything laughed. The lord then told Brahmā the secret of Śaṅkhacūḍa.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 45
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 45
श्रीभगवानुवाच ॥ शंखचूडस्य वृत्तांतं सर्वं जानामि पद्मज ॥ मद्भक्तस्य च गोपस्य महातेजस्विनः पुरा ॥४५॥
zrIbhagavAnuvAca ॥ zaMkhacUDasya vRttAMtaM sarvaM jAnAmi padmaja ॥ madbhaktasya ca gopasya mahAtejasvinaH purA ॥45॥
Lord Viṣṇu said: O lotus-born Brahmā, I know everything about Śaṅkhacūḍa, a great devotee of mine, of great splendour and who had been formerly a cowherd.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 46
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 46
शृणुतस्सर्ववृत्तान्तमितिहासं पुरातनम् ॥ संदेहो नैव कर्तव्यश्शं करिष्यति शङ्करः ॥४६॥
zRNutassarvavRttAntamitihAsaM purAtanam ॥ saMdeho naiva kartavyazzaM kariSyati zaGkaraH ॥46॥
Hear all the details about him, the old narrative. There is nothing to be suspected. Śiva will necessarily perform what is good.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 47
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 47
सर्वोपरि च यस्यास्ति शिवलोकः परात्परः ॥ यत्र संराजते शंभुः परब्रह्म परमेश्वरः ॥४७॥
sarvopari ca yasyAsti zivalokaH parAtparaH ॥ yatra saMrAjate zaMbhuH parabrahma paramezvaraH ॥47॥
His region called Śivaloka is greater than the greatest. It is above everything. Śiva, the supreme Brahman, the great god shines there.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 48
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 48
प्रकृतेः पुरुषस्यापि योधिष्ठाता त्रिशक्तिधृक् ॥ निर्गुणस्सगुणस्सोपि परं ज्योतिः स्वरूपवान् ॥४८॥
prakRteH puruSasyApi yodhiSThAtA trizaktidhRk ॥ nirguNassaguNassopi paraM jyotiH svarUpavAn ॥48॥
He is the presiding deity of Prakṛtī and Puruṣa. He wears three Śaktis. He is both devoid and possessed of attributes.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 49
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 49
यस्यांगजास्तु वै ब्रह्मंस्त्रयस्सृष्ट्यादिकारकाः ॥ सत्त्वादिगुणसंपन्ना विष्णुब्रह्महराभिधाः ॥४९॥
yasyAMgajAstu vai brahmaMstrayassRSTyAdikArakAH ॥ sattvAdiguNasaMpannA viSNubrahmaharAbhidhAH ॥49॥
He has the great splendour for his form. O Brahmā, the three deities bringing about creation etc. are born of him They are Viṣṇu, Brahmā and Śiva endowed with Śāttvika and other attributes.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 50
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 50
स एव परमात्मा हि विहरत्युमया सह ॥ यत्र मायाविनिर्मुक्तो नित्यानित्य प्रकल्पकः ॥2-5-29-५०॥
sa eva paramAtmA hi viharatyumayA saha ॥ yatra mAyAvinirmukto nityAnitya prakalpakaH ॥2-5-29-50॥
He alone is the supreme soul. He sports there with Pārvatī. He is free from illusion. He is the formulator of the eternal and the non-eternal.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 51
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 51
तत्समीपे च गोलोको गोशाला शंकरस्य वै ॥ तस्येच्छया च मद्रूपः कृष्णो वसति तत्र ह ॥ ५१ ॥
tatsamIpe ca goloko gozAlA zaMkarasya vai ॥ tasyecchayA ca madrUpaH kRSNo vasati tatra ha ॥ 51 ॥
The Goloka is near it. Śiva’s cowshed is situated there. Kṛṣṇa having my form stays there at Śiva’s behest.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 52
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 52
तद्गवां रक्षणार्थाय तेनाज्ञप्तस्सदा सुखी॥ तत्संप्राप्तसुखस्सोपि संक्रीडति विहारवित्॥५२॥
tadgavAM rakSaNArthAya tenAjJaptassadA sukhI॥ tatsaMprAptasukhassopi saMkrIDati vihAravit॥52॥
It is to tend his cows and bulls that he has been ordered by him. Deriving happiness from him he too sports there.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 53
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 53
तस्य नारी समाख्याता राधेति जगदम्बिका॥ प्रकृतेः परमा मूर्तिः पंचमी सुविहारिणी ॥५३॥
tasya nArI samAkhyAtA rAdheti jagadambikA॥ prakRteH paramA mUrtiH paMcamI suvihAriNI ॥53॥
His wife Rādhā is the mother of the universe. Her form is greater than Prakṛti. It is the fifth sportive form.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 54
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 54
बहुगोपाश्च गोप्यश्च तत्र संति तदंगजाः ॥ सुविहारपरा नित्यं राधाकृष्णानुवर्तिनः ॥५४॥
bahugopAzca gopyazca tatra saMti tadaMgajAH ॥ suvihAraparA nityaM rAdhAkRSNAnuvartinaH ॥54॥
Many cowherds and cowherdesses born of her live there. They are sportively inclined and follow Rādhā and Kṛṣṇa.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 55
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 55
स एव लीलया शंभोरिदानीं मोहितोऽनया ॥ संप्राप्तो दानवीं योनिं मुधा शापात्स्वदुःखदाम् ॥ ५५ ॥
sa eva lIlayA zaMbhoridAnIM mohito'nayA ॥ saMprApto dAnavIM yoniM mudhA zApAtsvaduHkhadAm ॥ 55 ॥
That very same (Sudāmā, now born as Śaṅkhacūḍa) has been fascinated by her by Śiva’s illusion. Cursed by Rādhā he is born as a Dānava to his distress.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 56
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 56
रुद्रशूलेन तन्मृत्यु कृष्णेन विहितः पुरा॥ ततस्स्वदेहमुत्सृज्य पार्षदस्स भविष्यति ॥५६॥
rudrazUlena tanmRtyu kRSNena vihitaH purA॥ tatassvadehamutsRjya pArSadassa bhaviSyati ॥56॥
Kṛṣṇa has already ordained that the death of Śaṅkhacūḍa will be by Rudra’s trident. Casting off his body he will become his comrade again.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 57
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 57
इति विज्ञाय देवेश न भयं कर्तुमर्हसि॥ शंकर शरणं यावस्स सद्यश्शंविधास्यति ॥ ५७ ॥
iti vijJAya deveza na bhayaM kartumarhasi॥ zaMkara zaraNaM yAvassa sadyazzaMvidhAsyati ॥ 57 ॥
O lord of gods, knowing this you need not have any fear. Let us seek refuge in Śiva. He will do everything conducive to our good.
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 58
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 58
अहं त्वं चामरास्सर्वे तिष्ठंतीह विसाध्वसाः ॥५८ ॥
ahaM tvaM cAmarAssarve tiSThaMtIha visAdhvasAH ॥58 ॥
You, I and the gods stand here fearless (due to that only).
Rudra-samhita - Chapter 167 - Verse 59
Shiva Purana (siva.sh) · Chapter 167 · Verse 59
सनत्कुमार उवाच ॥ इत्युक्त्वा सविधिर्विष्णुः शिवलोकं जगाम ह ॥ संस्मरन्मनसा शंभुं सर्वेशं भक्तवत्सलम् ॥ ५९ ॥
sanatkumAra uvAca ॥ ityuktvA savidhirviSNuH zivalokaM jagAma ha ॥ saMsmaranmanasA zaMbhuM sarvezaM bhaktavatsalam ॥ 59 ॥
Sanatkumāra said: After saying this and mentally thinking upon Śiva who, the lord of all, is favourably disposed to his devotees Viṣṇu went to Śivaloka accompanied by Brahmā.